První chvíle

Ve dveřích jsi stála,
ničeho se nebála.

Srdce mé se rozbušilo,
vnitřní teplo náhle bylo.

Kroky tvé se blížily,
oči mé stále shlížely.

Ty ženské křivky a ladné pohyby,
občasné chvíle pochyby.

Jdeš ke mě nebo dál?
Dlouhou dobu já tu stál.

Naše pohledy se setkaly,
jenom chvíli se hledaly.

Přímý pohled do očí,
srdce mi snad z těla vyskočí.

Už nevydržím a jít k tobě musím,
jsem jak svázaný a sám se dusím.

Chci více, tak pojď blíž,
jsem ten, o kterém jen sníš.