Ranní vstávání

Z postele jsem ráno vstal,
po pokoji tvé věci našel,
jak si s tebou večer hrál,
kam až já to zašel.

Stále ležíš na posteli a spíš,
celou dobu ničím nerušená,
netuším, o čem sníš,
jsi ale celá rozpálená.

Přilehnu si zpět a sleduji,
tvář lehce ti pohladím,
tiše pošeptám, jak moc tě miluji,
pak krásné ráno prozradím.

Neváháš a políbíš mé rty,
je cítit tvá horkost,
chytneš mé tváře svými prsty,
v polibcích dáváš čistou sladkost.

Přestaneš, ale já tě chci zas,
pohled do tvých očí mě omámí,
však máme celý den čas,
tak buďme ještě chvíli sami.