Smutek

K životu patří utrpení a smutek,
svému štěstí jsem zas moc utek.

Můžu si jen myslet krásné věci kolem,
však já k tomuhle byl zvolen.

Stále jen přemýšlím, hledím a čekám,
smutnými očky pomalu mrkám.

Odbočil jsem ze své cesty kdo ví kam,
můj smutek vždy míří tam.

Nemohu se ho jednoduše zbavit
a jít se s kamarády bavit.

Přetvařovat se stále musím,
že ubližuji jim, dobře vím.

Chci se změnit a smutek nechat jít,
nechci už své sny jen snít.

Pořád mi to připadá jako stejná procházka,
možná je i můj život pouhá sázka.

Kdo ovšem vyhraje, já sám nevím,
že ještě žiji tímto životem, se divím.

Smutek se mým nejlepším přítelem stává,
ale plno zkušeností do života mi dává.